Výroba dýky zabrala více než 9 hodin soustředěné práce. Počáteční velká pazourková hlíza byla postupně, štípáním ve fázích redukována do podoby diskovitého bifasu nejprve pomocí těžkých kamenných otloukačů, dále za použití parohového otloukače ztenčena do ploché preformy a dokončena tlakovou retuší měděným retušérem. Rozšířená část rukojeti byla tvarována nepřímou perkusí za použití měděného prostředníku a palice z losího parohu. Rukojeť má troujúhelníkovitý průřez, typický pro dánské dýky typu IV, střed rukojeti se však nepodařilo v počátečních fázích štípání vytvarovat do dostatečně ostrého hřebene pro vyštípání tzv. švu s cik-cak vzorem. Výsledná dýka má tedy blíže tzv. typu V, který byl ve Skandinávii vyráběn a užíván v době 2000 - 1600 př. Kr.

Tvar dánských dýk typu IV a V je výsledkem vlivu technologicky vyspělejší oblasti střední Evropy. Z Čech a přilehlých oblastí, kde lid unětické kultury vyráběl bronzové nástroje, ozdoby i zbraně, se do Skandinávie obchodem šířily odlévané bronzové dýky a jako prestižní zboží byly následně napodobovány severskými mistry štípání kamene. Za bronzové výrobky k nám byl ze severu směnou importován především jantar a s doprovodným zbožím  zcela ojediněle i jihoskandinávské broušené sekeromlaty a štípané dýky. Z Čech je doloženo 6 nálezů pazourkových dýk s rukojetí ( např. "skvostná" dýka typu IV z tmavého lesklého pazourku byla v r. 1956 vybagrována z Labe u Nymburka).

Zobrazená dýka je dlouhá 25 cm, široká 7,5 cm.

Tato dýka bude součástí sady replik štípaných kamenných nástrojů dodaných pro katedru archeologie univerzity v Hradci Králové.

Dánská dýka